RSS farma

Dezinformace nejsou doménou jen médií, těží z nich i RSS farmy. Nehlídají obsah ani reklamy

Ačkoliv se o dezinformacích hovoří nejčastěji především v souvislosti s médii, které tento obsah ve velké míře šíří napříč celým světem, přehlíženou, avšak neméně podstatnou stránkou, jsou i takzvané RSS farmy postavené na distribuci RSS kanálů. Jde sice v praxi o zašlý formát distribuce zpráv, dodnes je však používán hlavním proudem a jeho obliba je nejen u nás stále vysoká.

Na úvod vysvětlení pro technicky méně zdatné čtenáře. Zkratka RSS neboli Rich Site Summary je formát odběru novinek z webu. V praxi jde o metodu, které odběrateli takzvaného RSS feedu daného webu servíruje novinky a zprávy, které daný web vydává. Pro zjednodušení si takový feed lze představit jako tabulku, do níž se postupně zapisují vydané zprávy jednoho webu. Tyto tabulky v době svého vzniku sloužily výhradně jiným serverům, pak ale přišel popularizační boom a RSS kanály začali odebírat i sami čtenáři.

Jedná o 20 let starý formát, který byl vyvíjen pouze krátkou dobu a více než 15 let funguje prakticky beze změny, což však jeho popularitu a funkčnost jinak nesnižuje. Ostatně i přední české a světové weby dodnes poskytují své RSS feedy veřejně, a na druhé straně pak stojí prohlížeče či stránky, které je zpracovávají a poskytují čtenářům. Tou největší tuzemskou je hlavní stránka webu Seznam.cz, kde si lze ve formě “boxíků” přidávat RSS feedy různých webů tak, že čtenář má následně na jedné kompletní přehled jím odebíraného zpravodajství.

Celý proces, kdy tvůrce vydá článek, který odešle do RSS feedu, a ten následně zpracuje RSS čtečka, která jej předloží čtenáři, je poměrně jednoduchý a funkční, jako všude ale i zde platí, že každá mince má dvě strany. A tou odvrácenou je v tomto případě problematika RSS farem. V praxi jde o weby, které čtenářům neposkytují žádný vlastní obsah, těží pouze ze zpravodajství jiných serverů, které následně distribuují v různé formě na svých stránkách. Někdy jde pouze o přebírání titulků, jindy i o fotky nebo rovnou celé anotace.

RSS farmy touto formou parazitují na obsahu jiných tvůrců a jejich jedinou přidanou hodnotou je slučování obsahu z mnoha webů do jedné stránky. Nezřídka však jde o obsah nehlídaný. A ačkoliv se tyto farmy potýkají s nelibostí ze strany vyhledávačů a tvůrců obsahu, stále mají své čtenáře a těší se určité oblibě, ať už v podobě mobilních aplikací, tak ve formě samostatných webových stránek.

Jednou z RSS farem je například server a aplikace FleshNews. Jeho obsahem je převzaté zpravodajství z jiných webů, které je nabízeno čtenáři na základě některých kritérií. Proti praktikám této služby se již dříve ohradil například SPIR, Sdružení pro internetový rozvoj, který uvedl, že FlashNews nedovoleně přebírá autorský obsah vytvořený jeho členy.

Typickým příkladem další webové RSS farmy je server pravednes.cz. I ten distribuuje čtenářům pouze převzatý obsah jiných webů, na rozdíl od aplikace FleshNews ale zcela rezignoval na rozlišení důvěryhodnosti obsahu. Mezi ověřenými zpravodajskými weby, jako iDnes.cz, Novinky.cz, Echo24.cz, EuroZprávy.cz či web ČT24, pak lze najít i weby s dezinformačním obsahem,  jako je ac24.cz nebo web První zprávy. Ty považuje slovenská iniciativa Konspiratori.sk za dezinformační.

O tom, s jakou laxností přistupují tvůrci RSS farem ke svému obsahu, pak svědčí i jejich postoj k reklamnímu prostoru na webu. Není totiž tajemstvím, že mnohé RSS farmy obsahují řadu reklam, které jejich tvůrcům vydělávají často nemalé peníze, prakticky zcela bez práce a bez jediné námahy. O poctivosti tohoto podnikání nechť si každý pomyslí své, faktem zůstává, že každý vydavatel nese odpovědnost za obsah, který se u něj na webu objeví.

Reklamy v tomto případě nejsou výjimkou, a jak vidno na úvodní fotografii, některé weby mezi čtenáře pouští i takové reklamy, které by se před 22. hodinou večerní neměly nikomu mladšímu 18 let v žádném případě zobrazit. V kombinaci s morální stránkou RSS farem nejde na jednu stranu o nic překvapivého, na druhou stranu mohou lidé znalí reklamního oboru namítat, že distribuci reklam řídí reklamní systém, a nikoliv provozovatel webu. Ten však má možnost ovlivnit, jaké reklamy se na jeho stránkách zobrazí, a nevhodné reklamy může vcelku jednoduše zakázat. Proč se tak na některých webech neděje je už otázkou jejich etického smýšlení.

RSS farmy se z hlediska své povahy pohybují na hraně zákona a jejich činnost spadající do pomyslné šedé zóny nebývá tvůrci obsahu mlčky tolerována, ale na druhou stranu ani soudně propírána. Přesto jde o formát, který tvůrcům přináší rychlé a bez větší námahy vydělané peníze díky přebranému obsahu jiných subjektů. O to více jsou pak nebezpečné ve chvíli, kdy obsah, který distribuují mezi čtenáře, není očištěn o weby, které s kvalitní poctivou žurnalistikou nemají nic společného.