Fake news

Na dezinformátory si může došlápnout i zaměstnavatel, upozornila právnička

Právní dopady na šíření dezinformací, administrativa kolem zaměstnávání válečných uprchlíků, ale i otázky trestné odpovědnosti robotů. To všechno byla témata jubilejního 10. ročníku kongresu Právní prostor, kam se sjely právnické špičky z celé České republiky. Hvězdou kongresu se stala první česká soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková, která otevřela debatu o znevýhodnění žen z hlediska českého práva.

Tématem pracovně právní regulace, která zasahuje do následků válečného konfliktu na Ukrajině a zaměstnávání uprchlíků, otevřela kongres advokátka Marie Janšová. „Dočasná ochrana, která je u nás uprchlíkům od 4. března udělována, je z pohledu pracovního práva staví na úroveň cizinců, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Zaměstnavatelům tak pro jejich zaměstnání odpadají veškeré administrativní překážky,“ upozornila Janšová.

Toho podle ní v praxi již mnohé české firmy využívají, a kromě jednoduchých pozic nabízejí ukrajinským uprchlíkům také vysoce kvalifikovanou práci. „Dočasná ochrana je aktuálně udělována jen do konce března příštího roku. Zatím nelze předjímat, zda bude těmto lidem prodloužena, ale legislativní možnosti prodloužení tu jsou,“ upozornila Janšová.

Dezinformace může trestat i zaměstnavatel

Kromě ztráty zakázek především průmyslových a strojírenských firem, které mají ruské a ukrajinské odběratele, ovlivňuje podle advokátky negativně český trh také šíření dezinformací. Na dezinformátory si podle ní z právního hlediska mohou došlápnout i zaměstnavatelé. Zaměstnance mohou potrestat na základě neplnění povinnosti reprezentovat firmu, případně za jednání v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Ke každému případu je však potřeba přistupovat individuálně a nemusí se týkat jen konfliktu na Ukrajině, ale například i covidové pandemie.

Bývalý ministr vnitra a advokát Tomáš Sokol zase otevřel diskusi o trestní odpovědnosti robotů. „V rovině civilního práva už se toto téma řeší a existuje zde objektivní odpovědnost za škody způsobené robotem. V trestní rovině to však příliš dobře nejde,“ upozornil Sokol.

Zdánlivě vzdálené téma je již aktuální i u nás a týkat se může například autonomních vozidel. Trestní právo se totiž neumí vyrovnat se stroji s takovou mírou autonomie, kdy dokážou přijít s variantou chování, s níž jejich tvůrce či provozovatel vůbec nedokázal počítat.

Obrovský úspěch v publiku zaznamenal také příspěvek první české soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřiny Šimáčkové, která upozornila na nerovnováhu v právu ve vztahu k mužům a ženám. V přednášce zdůraznila, že evropská společnost se tváří, že pravidla jsou neutrální, přestože pravda je jinde. Společenská a další pravidla byla přijata dávno v minulosti a přijímali je výhradně muži. „Se ženami je zacházeno rovně, dokud respektují ta právní a sociální pravidla, která byla přijata v minulosti a na základě životní trajektorie příslušníka skupiny mužů zpravidla ze sociálně privilegované vrstvy,“ nadnesla Šimáčková. Ženy, především pokud sledují tradiční životní trajektorii, mají podle ní daleko menší šanci uspět. Za svůj příspěvek si advokátka vysloužila od posluchačů velký potlesk a debaty o postavení žen následně probíhaly mezi účastníky i po celý zbytek konference.