CrossCheck

Související články:

S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?

Útok na Izrael ve víru hoaxů. Internet plní falešná i špatně datovaná videa, zkreslují realitu

S posunem technologií a množstvím informací zveřejňovaných na sociálních sítích a v internetovém prostředí je stále složitější orientovat se v tom, co je pravda, a kdy si s námi někdo hraje. Ukázal to i sobotní útok Hamásu na Izrael, kdy se krátce po něm začaly sociální sítě plnit záběry ze zcela jiných událostí, a to i několik let starých.

Mobilizace dětí a vzdání se okupovaných území? Ukrajinská rozvědka odhalila, jaké hoaxy Rusko připravuje

Ukrajinská vojenská rozvědka varuje před novou etapou ruské informační války proti Ukrajině. Tvrdí, že Kreml připravuje novou dezinformační kampaň s cílem vyvolat dojem že se Ukrajina vzdává některých svých území.

Antisystémová hnutí neuznávají legitimitu České republiky. Jejich členové ani nevědí, co chtějí, reagují experti na fake news

Souhrnná situační zpráva resortu vnitra o projevech extremismu a předsudečné nenávisti poukazuje na vývoj takzvaného antisystémového hnutí. Neuznávají legitimitu České republiky a účelově zneužívají frustrace. Redakce serveru EuroZprávy.cz se proto obrátila na partnerský spolek Nelež bojující proti dezinformacím, aby problematiku takovéhoto hnutí přiblížil. 

Bič na dezinformátory. Konspirační weby nově nedosáhnou na veřejné finance

Spolek NELEŽ společně s Ministerstvem pro místní rozvoj představil metodiku, která negativně dopadne na příjmy dezinformačních webů. Veřejní zadavatelé reklamy se budou nově moci při vypisování zakázek vyhnout umístění své inzerce na konspiračních webech šířících fake news.

Vydavatelství INCORP a spolek NELEŽ zahajují spolupráci

Mediální skupina INCORP a.s. a spolek NELEŽ zahájily spolupráci ve snaze společně bojovat proti šíření dezinformací ve veřejném mediálním prostoru a omezit přítok financí webům, které fake news produkují a publikují.

Dezinformační scéna podrývá podporu členství Česka v EU. Před 20 lety v referendu činila 77 procent

Do Evropské unie chtělo v roce 2003 vstoupit 77 procent oprávněných voličů. Od té doby popularita členství klesá a stojí za tím několik faktorů. Podle společnosti STEM to v letech 2015 a 2016 byla například migrační krize, mezi lety 2010 a 2011 pak krize ekonomická. Olej do ohně však nejvíce přilévá dezinformační scéna. Tvrzení alternativních médií jdou často za hranice morálky. 

Rusko není smluvním státem ICC, zatykač na Putina neplatí, tvrdí hoax. Odborníci vysvětlil, jaká je realita

Internetem se šíří nepravdivé tvrzení, které uvádí, že zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou komisařku Marii Lvovovou-Bělovovou, vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), je neplatný, protože Rusko a Ukrajina nejsou smluvními státy ICC. Hoax vyvrátila slovenská agentura TASR ve spolupráci s tiskovou agenturou AFP.

Rusko svádí boj na dvou frontách. Británie popsala, jak cíleně falšuje a manipuluje informace

Rusko neválčí proti Ukrajině pouze zbraněmi. Klíčovým prvkem jeho strategie je i falšování a manipulace s informacemi. Uvedlo to britské ministerstvo obrany na Twitteru s odvoláním na data zpravodajských služeb.

Twitter zaplavují nepravdivé výroky. Paradoxně kvůli „ověřeným“ účtům

Změna vlastníka přinesla do Twitteru změny pravidel, které od základu přepsaly politiku práce s „ověřenými“ profily. Značka Twitter Blue, která se pojí s modrým odznáčkem s fajfkou, je nově vázaná na měsíční platbu předplatného. Spolu s návratem některých dříve zablokovaných účtů se tato změna projevuje záplavou nepravdivých výroků, které plynou od těchto podle nového systému „ověřených účtů“.

Zelenskyj má dvojníka a válka není. Jaké nesmysly šíří konspirátoři na internetu?

První výročí ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo novou vlnu falešných zpráv na sociálních sítích. Některé příspěvky získaly miliony zhlédnutí. Ve Spojených státech řada pravicových účtů s velkým počtem sledujících zveřejnila sérii ničím nepodložených tvrzení, že celá válka na Ukrajině může být podvod zinscenovaný západními médii a vládami. 

The Conversation: Jak se bavit o konspiračních teoriích v pěti snadných krocích

Instinktivní reakcí v rozhovorech s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, mnohdy bývá snaha o vyvracení jejich přesvědčení fakty nebo autoritativní sdělování informací. Přímá konfrontace ale funguje jen málokdy. Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. I kdyby se vám vyvrácení konspiračních teorií podařilo, je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit, píše server The Conversation.

Google rozšiřuje program osvěty o dezinformacích. Testoval ho i v Česku

Technologická společnost Google se rozhodla po slibných výsledcích pilotního programu rozšířit informační kampaň, jejímž cílem je zvyšovat odolnost uživatelů internetu proti dezinformacím a konspiračním teoriím. Metodu v posledních měsících testovala v Česku, Polsku a na Slovensku a nyní ji bude aplikovat v Německu, podobný program chystá také pro Indii. Informovala o tom dnes agentura AP.

Když se lidského neštěstí chytí dezinformátoři. Ničivé zemětřesení jako v Turecku člověk vyvolat nedokáže

Tisíce zmařených lidských životů jsou výsledkem zemětřesení v Turecku a Sýrii, kde nadále pokračují záchranné práce, takže už tak tragická bilance ještě rozhodně není konečná. I přes jeho obří rozměry se přírodního neštěstí chytili dezinformátoři. Experti ale jejich teorie vyvracejí, člověk nemá technologie k vyvolání takové katastrofy. 

Prezidentské volby jsou živnou půdou pro dezinformace. Jak se šíří a co hlásají?

Volební klání je tradiční příležitostí, která kromě analýz, argumentů a věcných debat přináší čerstvou vlnu dezinformací. Podobnou situaci bylo možné pozorovat při mnoha příležitostech v zahraničí a vzhledem k tomu, že část obyvatelstva vnímá současnou prezidentskou volbu jako referendum o vládě, přitahují současné volby o to více falešných informací o kandidátech.

Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech, přispěla k ní pandemie i fake news

Radikalizace české společnosti má počátky v 90. letech minulého století a přispěla k ní i pandemická zkušenost a dezinformační scéna. K nárůstu skupiny nespokojených vedou podle experta Národního institutu SYRI Jana Charváta také chyby v komunikaci současné vlády. Nespokojení lidé nedůvěřují současnému politickému systému natolik, že si přejí jeho kompletní přeměnu, uvedl Charvát, který se dlouhodobě zabývá radikalizací a působí na Univerzitě Karlově v Praze.

Soud: Žádost o blokaci dezinformačních webů nebyla nezákonná

Soud odmítl správní žalobu, které po loňském zásahu proti dezinformačním webům čelilo ministerstvo obrany. O usnesení dnes informovaly neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost, podle nichž byl postup státu nezákonný a které žalobu podaly. Pražský městský soud ale dospěl k závěru, že žalobou napadený úkon nemůže být "nezákonným zásahem" ve smyslu zákona. Rozhodnutí je pravomocné, žalobci však hodlají podat kasační stížnost.

Peterková musí zaplatit 250.000 korun za to, že lhala o úmrtí seniorů po očkování

Jana Peterková musí zaplatit pokutu 250.000 korun za to, že podle soudu ve videích na sociálních sítích lhala, že v domově pro seniory v Měšicích u Prahy zemřelo po očkování několik lidí. Informoval o tom server iROZHLAS.cz, podle kterého řízení pravomocně zastavil Vrchní soud v Praze.

Bude Twitter rájem dezinformátorů? Síť přestala bojovat proti fake news o covidu

Sociální síť Twitter zrušila politiku, jejímž deklarovaným cílem bylo bojovat proti dezinformacím souvisejícím s nemocí covid-19 na její platformě. Oznámil to Twitter v aktualizaci na své internetové stránce. Je to další ze změn po převzetí společnosti Twitter Elonem Muskem, který slíbil prosazování svobody projevu na sociální síti.

Česko bojuje s dezinformacemi. Je pět základních otázek, které by si měl člověk při čtení zpráv položit, vysvětluje Žabka

Dezinformační scéna na sociálních sítích a v médiích především od začátku covidové pandemie a posléze války na Ukrajině výrazně posílila. V této změně hraje roli mnoho faktorů. Strach z covidu byl prvním z nich, následně velkou část společnosti obtěžovala opatření proti této nemoci. Mnozí pak nejsou zastánci vakcinace. Tohoto využívají alternativní média či buřiči na sociálních sítích, kteří nejen českou společnost postupně rozdělili.